Štěstí je jako ptáče roztoulané

Happiness is like a small bird wandering often it gives only roses that are wild And then you walk the world aimlessly and alone still living in the memories The day is already leaning towards sunset Over the Petřín hill the shadow is falling down and down Through the dark my memories drift to You And with that, I feel You closer and closer. Through the silent night the stars shine bright Over Prague the day has gone to rest And the foolish heart does feel That at least someone still loves it a little --- Štěstí je jako ptáče roztoulané často ti dává jenom růže plané a ty pak světem chodíš bez cíle a sám stále jen žiješ vzpomínkám Už den se k západu sklání nad Petřín padá stín níž a ní Tmou k vám jde mé vzpomínání a já tím u vás dlím stále blíž. Tichou tmou hvězdy svítí nad Prahou, den šel spát a bláhové srdce cítí že jej má přec někdo trochu rád.