Nesmírná milost! (libě zní)
ochranou stala se mi.
Býval jsem ztracen v temnotách,
nyní však zas vidím.
Učí mne v srdci bázeň mít,
přemoci všechen strach.
Jak vzácnou jsem ji mohl zřít
v den, kdy’s mi víru dal.
Strastem, bolům, nebezpečí
já v ústrety již stál,
však milost Tvá mi bezpečím
domů dovede zas.
Ač tisíce let uplynou,
ač člověk k výškám vzlét’,
znít dál jak v prvních našich dnech
bude náš chvalozpěv.