V mysli své se musím
s těmi hlasy potýkat.
Co mi lžou že ostatním
se nemám šanci vyrovnat.
Přec však musím býti víc
nežli jen součtem všech těch pádů mých.
Připomeň mi prosím zas kým jsem,
neb já to potřebuji znát.
R:
Pravíš: Milovaná jsi! - ač necítím to tak.
Pravíš: Silná jsi! - ač slabost mě svírá.
Pravíš: Nesu tě! - když potácím se tmou.
A když ztrácím směr,
tak pravíš, že jsem Tvou.
Já tomu věřím. Ach, já Ti věřím
co o mně pravíš. Já Ti věřím.
To na čem teď záleží je
to, jak Ty mě vidíš sám.
V Tobě mám svou hodnotu,
v Tobě sama sebe nalézám.
R.
A nyní beru vše co mám
a skládám to k nohám Tvým.
Bože, u Tebe jsou má selhání
i každé z mých vítězství.
R.
A já tomu věřím. Ano, já Ti věřím
co o mně pravíš. Já Ti věřím.